foto: Anna Vedralová, aktuálně.cz – kultura

Před Ministerstvem kultury se demonstrovalo proti krácení dotací na „živou kulturu“ a demonstrovalo se jistě zcela právem. Tentokrát to snad i vyšlo – peníze se našly, ale je na místě se zeptat, kde budou tyto peníze chybět. Nedoplatí na to „mrtvá kultura“?

 

Je třeba říci, že v zájmu české vlády je celá kultura „vždy až na posledním místě“ už řadu let. Skomírá nejen „živá kultura“ – rozuměj divadlo, tanec, hudba, vizuální umění, literatura a film, ale s čím dál větším nedostatkem peněz se s vypětím sil potýkají i muzea, galerie, knihovny, které bývají někdy označovány za představitele „mrtvé kultury“. Přitom právě tyto instituce tvoří „kulturní infrastrukturu, bez níž se žádný civilizovaný stát neobejde“ – jak uvádí bývalý ředitel Moravské galerie v článku Jogurtová vzpoura na scestí (viz Přečtěte si také).

Je tedy nanejvýš žádoucí přestat s dělením kultury na živou a mrtvou a začít hledat způsoby, jak kulturu posunout do zorného pole těch, kteří rozhodují o penězích nás všech. Chce to ovšem vymanit se z těsných ulit vlastních zájmů, přestat se dohadovat, kdo na koho doplácí a kdo je potřebnější. I v kultuře platí, že společný postup je základem úspěchu. Cíle máme společné – je to dosažení 1 % ze státního rozpočtu na kulturu, její profesně zdatné řízení na všech úrovních a přinejmenším zachování kvality, šíře a dostupnosti nabídky kulturních služeb veřejnosti.

Přečtěte si také: