Zhruba před rokem jsme v článku nazvaném "Platy v kultuře rostou, ale příliš pomalui!" informovali o vývoji platů v období vlády Bohuslava Sobotky. A co se od té doby změnilo? Co vyjednaly odbory a jak reagovala vláda? Přečtěte si v následujícím příspěvku.

19. dubna 2016 se zástupci odborových svazů veřejného sektoru sešli k jednání o platech s premiérem Sobotkou, ministrem financí Babišem a prvním náměstkem MPSV Baxou. Odborovou stranu vedl předseda ČMKOS Středula, za odborové svazy kultury se jednání zúčastnila předsedkyně OSPKOP A. Machová. Výsledkem jednání byl příslib premiéra, že i v roce 2016 dojde na navýšení platů zaměstnanců veřejného sektoru zhruba ve stejné výši, jak tomu bylo v předchozích dvou letech od nástupu této vlády. Ministr financí tehdy připustil, že státní rozpočet by zvládl tříprocentní navýšení.

Za necelý měsíc po tomto jednání - 2. května - se z iniciativy odborové strany uskutečnilo další jednání o platech ve veřejném sektoru, tentokráte s předsedy stran vládní koalice B. Sobotkou (ČSSD), A. Babišem (ANO) a P. Bělobrádkem (KDU-ČSL). Odborovou stranu opět vedl předseda ČMKOS J. Středula a vedle dalších předsedů OS veřejného sektoru se za OS kultury i tohoto jednání zúčastnila předsedkyně OSPKOP A. Machová. Hlavním bodem jednání bylo odměňování ve veřejném sektoru v roce 2017. 

Předseda ČMKOS J. Středula přednesl za odbory požadavek na zvýšení objemu prostředků na platy v roce 2017 v celém veřejném sektoru o 10 % a na zrušení tabulky č. 1 nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě. Premiér B. Sobotka zdůraznil, že ve vládní koalici se o zvýšení platů ve veřejném sektoru diskutuje, ale vláda zatím nemá jednotné stanovisko. Z pozice předsedy ČSSD představil sociálně demokratický návrh, který počítal s růstem tarifních platů od 1. 1. 2017 ve zdravotnictví a ve školství o 10 % a u ostatních zaměstnanců veřejného sektoru o 5 %. Předseda hnutí ANO a ministr financí A. Babiš souhlasil se zvýšením platů ve zdravotnictví o 10 %, přičemž učitelům by se podle jeho názoru měly platy zvýšit jen o 5 % a ostatním zaměstnancům veřejného sektoru, tedy i zaměstnancům v kultuře, nepedagogickým pracovníkům ve školství atd. o pouhá 3 %(předsedkyně OSPKOP s tímto názorem vyslovila ostrý nesouhlas). Podle předsedy KDU-ČSL P. Bělobrádka, který poukázal zejména na problémy ve zdravotnictví a školství, mají požadavky odborů na růst platů svoje oprávnění. Řekl, že sdílí názor předsedy ČSSD, je však třeba nastavit varianty parametrů tohoto navýšení a ty pak zodpovědně posoudit... Zástupci odborů požádali o samostatné jednání k odměňování státních zaměstnanců dle zákona o státní službě a znovu poukázali na problémy v odměňování ve zdravotnictví a sociálních službách, ve školství a v kultuře. Za zcela nedůstojné považují odbory odměňování zaměstnanců v kultuře podle tabulky č. 1 nařízení vlády č. 564/2006, kterou požadují zrušit. Kromě toho se domnívají, že by měly být zrušeny rovněž také tabulky č. 2 a 3. téhož nařízení vlády, které zahrnují neúnosné množství tarifů pod úrovní minimální mzdy. Odboroví zástupci dále navrhli, aby zvýšení objemu prostředků na platy bylo rozloženo v čase, tedy aby první zvýšení bylo realizováno s účinností již od 1. září 2016, a druhé na počátku roku 2017. Zdůraznili, že je velmi důležité jaký bude růst platů v rozpočtové sféře, protože se to vždy odrazí i na vyjednávání o zvyšování mezd v podnikatelském sektoru.

Naposledy se v roce 2016 představitelé odborů sešli k jednání s premiérem Sobotkou a ministrem Babišem 20. prosince. Na tomto jednání, kde ani tentokrát nechyběla předsedkyně OSPKOP A. Machová, byl představen návrh MPSV, podle něhož by od poloviny roku 2017 měly být zrušeny nejnižší platové tarify – tedy tabulka č. 1, a zaměstnanci by automaticky byli odměňováni podle tabulky s nejbližšími vyššími platovými tarify. Jejich nároková mzda by se tak zvýšila až o devět procent. Na podpoře návrhu MPSV se na tomto jednání shodli předseda vlády Bohuslav Sobotka, ministři financí a kultury společně se zástupci odborů. Podle premiéra Sobotky by měl návrh MPSV začít platit od 1. července 2017. "Samozřejmě odbory projevily přání, aby ta tarifní změna začala platit dříve než 1. července, nicméně bude to ještě vyžadovat jednání a především                                                                                hledání finančních prostředků," uvedl Sobotka. Návrh ministerstva práce a sociálních věcí pokládá za rozumný. „Předložené řešení je výsledkem jednání MPSV se sociálními partnery,“ uvedl první náměstek ministryně práce a sociálních věcí Robert Baxa a dodal, že „současných devět stupnic platových tarifů je jedním z důsledků ekonomické situace a stagnace výše platů zaměstnanců ve veřejných službách a správě v letech 2009 až 2014. Snížením počtu stupnic platových tarifů z devíti na šest by došlo ke zmírnění výrazných rozdílů v platových tarifech srovnatelných kategorií zaměstnanců ve veřejné správě, vysvětlil (ostatně ve shodě s názorem odborů) první náměstek Robert Baxa s tím, že se jedná o jednu z největších změn odměňování státních zaměstnanců za několik posledních let. 

Na zvýšení mezd zaměstnanců, jejichž platy jsou financovány ze státního rozpočtu, bude podle údajů Ministerstva financí potřeba zajistit pro rok 2017 dodatečné zdroje ve výši cca 1,08 miliardy korun. Opatření se kromě zaměstnanců v kultuře vztahuje také na nepedagogické pracovníky v regionálním školství, sociální pracovníky nebo administrativní a technické zaměstnance ve zdravotnictví. Zvýšení mzdy se také dočkají zaměstnanci obcí. Na jejich výdělky hrazené z rozpočtů krajů a obcí, by samospráva měla podle návrhu vynaložit pro rok 2017 dodatečně cca 764 milionů korun.

A co na to vláda?

V průběhu září 2016 vláda schválila zvýšení platů zaměstnancům veřejné správy a služeb včetně zaměstnanců v kultuře s tím, že od 1. listopadu 2016 se tarifní platy navýší o 4 %. Vláda svůj slib splnila a tak již potřetí za sebou došlo k listopadovému navýšení tarifních platů, tentokráte o dosud nejvyšší částku (listopad 2014 o 3,5 %, listopad 2015 o 3 %, listopad 2016 o 4 %).

A na závěr našeho přehledu uvádíme několik výroků ministra kultury a premiéra české vlády, ve kterých se vyjadřují k práci zaměstnanců v kultuře. Hezky se to čte – uznejte sami, ale o to, aby nezůstalo jen u slov, se musíme starat i nadále!

Koncem července loňského roku napsal ministr Herman na svém twitterovém účtu: „Dnešní jednání na financích, 200 milionů na platy v rezortu kultury navíc. Slíbil jsem to. Díky kolegyně a kolegové, vaší práce si vážím!,“ O den později pak příslušné příspěvkové organizace e-mailem informoval o navýšení platů o 8 procent (o 4 procenta od letošního listopadu a o další 4 procenta od nového roku). „Vícekrát jsem říkal, že platovou stabilizaci pokládám za absolutní prioritu a v tomto smyslu také jednání s ministrem financí vedu,“ dodal v dopise Herman. 

Koncem listopadu téhož roku v rámci bilančních schůzek na jednotlivých ministerstev premiér Sobotka po jednání s ministrem Hermanem ocenil ministerstvo kultury za dosavadní růst platů a upozornil, že právě projednávaný státní rozpočet umožňuje další růst platů i zaměstnancům v kultuře. „Jsou to lidé, kteří mají vysoké vzdělání a odbornost, ale výrazně nižší platy, než by tomu odpovídalo,“ řekl premiér.

Velmi mi záleží na tom, aby lidé, kteří pracují v kultuře, jak v živé, tak v zaměřující se spíše na památkovou péči, nebyli trestáni za to, že pro kulturu této země pracují.“ (D. Herman).

To, že naše platy rostou stále příliš pomalu, nadále platí. Propad odměňování, k němuž došlo v letech 2009-2014 kvůli restrikcím vlády ODS a TOP-09, byl natolik zásadní, že (i při současné nepříliš vysoké inflaci) stále není napraven. K tomu se přidružuje fakt, že platy v kultuře obecně byly a zůstávají ve srovnání s jinými profesemi veřejného sektoru velmi nízké kvůli podhodnoceným zdrojům na nadtarifní složky platů. Našim cílem je odstranění i této nespravedlnosti. Můžeme souhlasit s tím, že se současnému vedení MK ČR podařilo "zvednout křivku financování kultury", jak říká ministr. D. Herman. S jeho dalším výrokem, a sice, že "kultura přestává být popelkou v celkovém spektru našich resortů" se však již ztotožnit nemůžeme.