S velkou slávou ve vládních řadách, ale i s odsouzením v těch opozičních, došlo po letech konečně k navýšení platů státních zaměstnanců. Tři a půl procenta navíc k platu, ze kterého lze sotva vyžít, tuto situaci o mnoho nevylepší, přesto znamenají první krok k nápravě.
O tom, že zaměstnanci v kultuře jsou nejhůře odměňovanou skupinou mezi všemi státními zaměstnanci, si snad už i ti vrabci na střeše cvrlikají! Zda se, že i ministr kultury D. Herman si je vědom této neutěšené a nespravedlivé situace zaměstnanců v resortu, jehož řízením byl pověřen. Ale stačí to k tomu, aby, konečně došlo k zásadnějšímu obratu ve prospěch těch, kteří pečují o národní kulturní dědictví? Vysoce vzdělaní lidé, ke kterým bezesporu zaměstnanci kulturních příspěvkových organizací patří, se z lásky ke své profesi i přes veškeré potíže s tím spojené smířili s tím, že jsou nejhůře placenými státními zaměstnanci. S čím se však jen obtížně smiřují, je skutečnost, že s nízkými platy zároveň padá i kdysi vysoká prestiž jejich povolání. Nejsou to jen žalostné platy, ale celkový dlouhodobý nedostatek peněz v celém resortu, který dosud činí z kultury umolousanou popelku. Neměli bychom dopustit, aby tomu tak bylo i nadále – odbory určitě mlčet nehodlají!
Současná vláda, která zdědila neblahé dědictví předchozích vlád, si aspoň uvědomila, že státní zaměstnanci nejsou jen projídači státního rozpočtu. Jen doufejme, že tímto prvním krokem cesta k nápravě neskončila.

alt alt alt
Ceskatelevize.cz                  e-polis.cz                            Brněnský deník.cz